Co tedy mohu udělat pro to, aby se mé dítě s mentálním postižením nedostalo do ústavu?

Děti by si vždy měly hrát se svými vrstevníky s hračkami odpovídajícími jejich věku. Ano, může se stát, že když jsou mému dítěti 3 roky, s vrstevníky si nerozumí a hraje si buď se mnou nebo samo. To ale není důvod, proč by si v 10 letech mělo hrát s 3 letými dětmi na písku, ve 20 letech tančit se 13 letými nebo ve 40 letech jezdit s 15 letými na tábor. Proč by v 50 letech mělo vybarvovat dětské omalovánky, když existují ty pro dospělé. Mé dítě také není já a nemělo by mít kontakt pouze s mými vrstevníky a kamarády. Ve 20 letech nemají být pro mé dítě kamarády padesátníci. Až mně bude 70, pro mé dítě nebude skvělým zajištěním domov důchodců stejně jako pro mě.

Pokud si mé dítě nerozumí s ostatními dětmi, od 10 let bychom měli usilovat o jeho začlenění do komunity dětí s podobným handicapem, aby mělo šanci mít kamarády a tím také šanci najít si v budoucnosti partnera či partnerku, či spolubydlícího do svého budoucího bydlení. Naše dítě nebude mít zdaleka takové možnosti a příležitosti výběru jako běžná populace.